Jaká je práce ve VINIUM?

Ve VINIUM Velké Pavlovice si zakládáme na rodinném přístupu jak k výrobě vína, tak k našim zaměstnancům. Důkazem jsou naše dvě zaměstnankyně, které mají letos velké výročí v našem vinařství – paní Jarmila 40 let a paní Marie 45 let ve VINIUM. A u takového velkého výročí nám to nedalo a tyto dvě dámy jsme si vyzpovídali. A jak se jim líbí práce ve vinařství? Na to jsme se jich zeptali.

Co Vás tady ve VINIUM těch 40 a 45 let drží?

Kdysi, když jsme nastupovaly, pro nás bylo důležité mít práci v místě bydliště nebo kousek od domova. První jsme byly mladý nezkušený holky, pak jsme měly zase malé děti a daleké dojíždění nebylo možné. Tenkrát nám firma vyšla vstříc, když jsme nemohly od šesti hodin dělat na lince a potřebovala jsem ráno dávat děti do školky a chodit na sedmou, tak jsem zastávala jinou práci, uklízela jsem.

No a postupem času si člověk na tu práci zvykl a najednou tu byla doba, kdy lidi kolem o práci přicházeli a každý si svou práci snažil udržet. A pak se to, ani nevíme jak, přehouplo do doby, kdy už jsme ženský v předdůchodovém věku a žádnou změnu nechceme.

Jaká to byla doba, když jste před těmi 40/45 lety nastupovaly?

První to byla doba rozmanitá, co se práce týká. VINIUM mělo víc výrobních závodů, takže jsme třeba půl roku pracovaly v závodě ve Velkých Bílovicích. Někdy ve vinohradě, někdy jsme zase byly v Pavlovicích na lince. No a pak po pár letech se vše přesunulo do Pavlovic.

V čem se liší práce tehdy a dnes?

Tenkrát to byla na práci těžká doba. Hodně věcí se dělalo ručně, tahaly se těžké nádoby. Teď je ta práce podstatně jednodušší a lehčí, hodně věcí se zautomatizovalo a zjednodušilo.

A co lidi? Jak se vám tady líbí po této lidské stránce?

V práci spolu dobře vycházíme, nehádáme se, jsme na sebe zvyklí.

Co se Vám na VINIUM nelíbí?

Asi není nic, co by se nám nelíbilo.

Co se Vám na VINIUM líbí?

Pro nás je důležitý to, že je všechno tak, jak má být. Chodíme do práce, dostáváme penízky a máme tu fajn lidi.

Jaké je VINIUM dnes?

Hodně se toho změnilo, dřív byly jen dva druhy vína, litrovky a „sedmičky“. Teď je hodně druhů vín, hodně druhů etiket, ty se nám moc líbí. VINIUM je víc vidět, a to je fajn.

Jaké máte rády vínečko?

My teda moc nepijeme, ale když už, tak si rády dáme nějaké dobré červené.

A jaká je Vaše nejlepší vzpomínka na VINIUM?

Ve VINIUM bývaly plesy, a to vždycky byla taková sláva. Tak to bylo hezké. Taky se slavívalo MDŽ. A kdyby se oslavy vrátily, tak bychom to taky přivítaly. Ale už teď se těšíme na vánoční večírek, který tu je pro zaměstnance každý rok.

Říkaly jste, že máte chvilku do důchodu, tak co hezkého vás čeká? Na co se těšíte?

Marie: Já se těším na vnoučata.

Jarmila: Já mám ještě pět let do důchodu, tak já mám na těšení ještě čas.

Toto bylo naše krátké posezení s někým, kdo má VINIUM v krvi a kdo tady v podstatě prožil svůj život. Jsme si vědomi toho, že každá firma není jen o technologiích, o penězích… ale že nejdůležitější jsou lidé. To je to největší bohatství každé firmy.